Bez HOBBY to nejde
V tomto článku bych se chtěla věnovat svým zájmům a zálibám, které skvěle doplňují mou existenci a narušují tak nenáviděnou denní rutinu.
1. MŮJ GEKON GARY
Můj malý drak, který mi pokaždé, když se podívám do jeho nádherně zlatavých očí zvedne náladu. Jeho jemně pozvednuté koutky tlamičky směrem nahoru tvoří dojem stálého roztomilého úsměvu mé malé krásné ještěrky.
Garyho chovám již 2 roky a stále mě nepřestává překvapovat. Ať již tím, že se stále nenechá ani pohladit nebo jeho skvělými "žabími" nočními zvuky, které mě sice budí, ale i tak je to přinejmenším roztomilé.
Nikdy před tím jsem žádného podobného živočicha nechovala a mohu gekony obecně doporučit všem začátečníkům v chovu ještěrech a terarijních živočichů obecně. Stačí totiž mít v celku malé terárium s pískem, rostlinkami, teploměrem, dřevěným kmenem, který slouží jako skrýš nebo prolézačka, stálým přísunem vody a samozřejmě žárovkou, která terárium vytápí (typ: žárovku lze umístit do květináče, který zavěsíte od shora terária), dát zvířátku zhruba 4 krát týdně cvrčka a minimálně dvakrát denně a Vaše ještěrka bude spokojena.
Jak vidíte, chov není vůbec náročný a proto jej s radostí zahrnuji do svých zálib.
2. MOJE HUDBA
Hudba, důležitá součást mě samotné. Ráno - budík - dříve tak oblíbená písnička, prvky akustické kytary a tak příjemný hluboký hlas mého oblíbeného zpěváka. Cesta na vlak a vlakem - sluchátka v uších, většinou songy rychlé, abych se řádně probudila a nabudila.
Ostatně i při testech, písemkách nebo zkoušeních si v hlavě pobrukuji již tak známá slova a věty, abych se "hodila do klidu" a mohla dále zdravě přemýšlet nad těžkými počty nebo teorií ohledně daného ekonomického okruhu. Cesta domů je většinou taktéž doplněna poslechem mé oblíbené hudby, ať se už jedná o Arakain (česká metalová kapela), Dymytry (taktéž) nebo mé drahé metalové kapely původem ze Skandinávie, které mám beztak nejradši.
Učím se u hudby, co možná nejtvrdší, která mi umožňuje soustředit se pouze a jen na učivo, usínám u hudby, povětšinou za pomocí tónů skvělého skladatele Adriana von Ziegler, dokonce se hudbou probouzím a to mi dává sílu a pocit, "že v tom nejsem sama".
3. MOJI PŘÁTELÉ
Ranní cesta vlakem - s kamarádkou z Českých Velenic, s kterou se znám od svých čtyř let - už jako malé jsme si spolu hrály na hřišti a stále si máme co říci.
Ve škole - přátelé ze třídy, s kterými ráda sdílím své dojmy a pocity, probíráme spoustu důležitých i méně důležitých témat a o nudě opravdu nemůže být řeč.
Doma - jakmile přijedu domů, přesunu se do svého pokoje a zapínám Skype, kde si povídám s mým nejlepším kamarádem, svým způsobem braného i jako bratra a přítelem v jedné osobě. Jelikož od sebe bydlíme přes 400 km a vídáme se málokdy, Skype je pro nás nezbytný a nutný - což mě přivádí k myšlence, že nebýt internetu....
Mám kamarády obecně rozmístěné po celé republice - Liberec, Slavičín, Brno, Ostrava, Nový Jičín, Plzeň.... Což tvoří další zájem/zálibu, kterou je cestování.
4. MOJE CESTY
Každý měsíc, pokud na něj nepřipadají žádné prázdniny, se některý z pátků hned po škole vydávám vlakem směr Brno a po dosažení tohoto cíle následuje ještě dvouhodinová cesta vlakem do Ostravy, kde na mě již netrpělivě čeká můj přítel.
Jednou za čas má cesta však cíleně končí v Brně, kde se nás sejde parta z celé republiky - Danča a Jakub (kamarádka z Liberce s přítelem), Ondřej (kamarád z Brna, který nás u sebe vždy nechá ochotně přespat), David (můj přítel z Ostravy) a Gabča, který bydlí nedaleko Brna. Všichni jsou 20+ (krom mě), takže není problém v tom, že by někoho "maminka nepustila".
Někdy mě mé předem promyšlené plány zavedou do Liberce, za již zmíněnou kamarádkou, kde si spolu užíváme skvělé chvíle plné poslechem hudby, nákupů, kávy a focení.
Cestování vlakem pro mě absolutně není ničím, co by mě nebavilo nebo otravovalo - ba naopak. Výhled na přírodu, východ nebo západ Slunce, pohled na města z mostů, krása třpytící se vody v řekách důsledkem odrážejících se paprsků Slunce. Nikdo po Vás nic nechce, můžete si číst, kreslit, dívat se na film. Což Vám při cestě autem opravdu nehrozí.
5. FOTOGRAFOVÁNÍ
Tvrdím, že žijeme ve velmi uspěchané době. Každý někam chvátá, někam se žene. Aby taky ne, bez práce nejsou koláče (peníze). Jenže pak není chuť a ani čas vyjít si do přírody a relaxovat.
Rozhodla jsem se tedy svými fotografiemi takové lidi nabudit a přimět, aby do přírody také občas zavítali. Snažím se chodit na procházky co jen to jde a brát s sebou foťák, jelikož a protože některé detaily a pohledy na krásný voňavý zelený les, šnečka, který se rozhodla absolvovat týdenní tůru přes lesní cestu nebo včelku na květině, jsou nádherné a neopakovatelné.
Naučit se čerpat energii z přírody a relaxovat tím, že jdete bosy orosenou loukou, pozorujete srny za mlhy vybíhající z lesa a pasoucí se na palouku při svitu měsíce, to je to, co by měl umět každý člověk a co by pro něj mělo být přirozené.
6. MALOVÁNÍ
Maluji protože mě to baví, zahodím starosti, vyjádřím emoce, relaxuji a soustředím se jen na jednotlivé tahy. To, že mě za to rodiče pochválí mě neskutečně těší a povzbuzuje mě to.
Před Vánoci minulého roku jsem začala malovat na zakázky a tím jsem nabyla dojmu, že se mé obrazy opravdu líbí a upřímně mě to těší.
Každopádně je to pro mě ta nejpříjemnější a nejlepší forma výdělku - dělám to, co mě baví a nemusím se do toho nutit.
Závěrem bych chtěla podotknout, že jednotlivé zájmy (záliby) nejsou očíslované podle mé oblíbenosti, protože to se opravdu určit nedá, ale podle toho, jak jsem si na jednotlivé právě vzpomněla nebo tak, aby byla zachována určitá souvislost a propojení jednotlivých bodů. Snad se Vám článek líbil a přeji krásný zbytek dne! 
